login
password
registration reminder  
 

Bariéry Tvořivého Myšlení a Jejich Překonavání

Bariery vznikaji socialnim ucenim. Dite se uci vnimat,myslet, citit, jednat tak, jak ostatni lide v dane spolecnosti.
Reseni technickych problemu si vyzaduje znacnou davku individualni a skupinove tvorivosti. Pochopeni problemu si vyzaduje
hluboke znalosti a zkusenosti, ktere mohou byt prekazkou (mind inertia) koncepcni prace a produkci originalnich myslenek.

Socialni Bariery
Spolecnost vnucuje a kontroluje normy "slusneho chovani". Vytvari tlak ke konformite a potira vystrednosti. Vystredne chovani
je trestano ruznymi spolecenskymi sankcemi - kritikou, zesmesnenim, preziranim, opovrzenim, vyloucenim ze spolecnosti.

Vytvareni noveho muze pusobit jako bourani tradic, proto socialni prostredi muze pusobit jako prekazka tvorivosti na vice urovnich.

Pusobeni kulturnich vzorcu muze zpusobit, ze si resitel nektere namety vubec nevybavi proto, ze jsou potlaceny jeste na nevedome urovni jako
nevhodne nebo neprijatelne. V pripade, ze si je uvedomi, nezverejni je z obavy pred odmitnutim. V pripade zverejneni se setka se skutecnym odporem, ktery musi prekonat.

Kulturni bariery - priklady
Zakorenene nazory a postoje:

  • "Vsechno je na netu (googlu...)",
  • "To neni logicke..."
  • "Kdyby to k necemu bylo, uz by na to davno nekdo prisel."
  • "Co je osvedcene to je dobre, kazda zmena je zmena k horsimu."
  • "V nasich podminkach to neni realizovatelne."
  • "Na to nejsou penize."
  • "Neni to v planu."
  • "Kdyby to k necemu bylo, uz by to davno nekdo zkusil."
  • "Neni to odzkousene."
  • "Jeste neni na to doba."
  • "Uz na to neni cas."
  • "Neni to podle norem."
  • "Lidi to nebudou chtit delat."
  • "Vetsina je proti."
  • "Uz to tak delame 20 let a funguje to! (Lada)"
  • "Na to jsme prilis maly (velky) podnik."
  • "O tom si promluvime jindy."
  • "Prilis moderni, zastarale, vystredni, nevkusni..."
  • "Pockame a uvidime..."
Motivem takoveho postoje je vetsinou pocit ohrozeni (emocionalni nejistoty, obavy z neceho noveho, nutnosti dalsiho vyvoje poznani).

Vyraznou kulturni barierou je negativni postoj ke vsemu iracionalnimu - fantazie, imaginace, emocionalni prozivani, intuice jsou NESERIOZNI a nevhodne pro SOLIDNI
praci, kde se preferuje rozum, logika, presnost, prakticnost...

Muzske a zenske vlastnosti, ktere spolecnost od jedince vyzaduje jsou v znacne mire v rozporu s tvorivou cinnosti, ktera angazuje jak maskulinni, tak feminini vlastnosti u obou pohlavi.

Prace je vazna vec a neni zde misto pro humor. Preruseni logickeho sledu udalosti a neobvyklost dane situace vyvolava napeti, ktere je uvolnovano smichem (med s hraskem nepada z vidlicky).
Spojovani dvou predstav, myslenek nebo jevu, ktere se obvykle nespojuji, je take jednim z podstatnych rysu tvurciho mysleni. "Nesmyslne", komicke, originalni napady casto vyvolaji smich.

"Hra je nezodpovedna cinnost, vhodna pro deti a NEMA co delat na pracovnim miste." Ve skutecnosti hledani novych cest, "hrani si" se slovy, s pojmy, ruzne kombinace
a manipulace s predmety, modelovani situaci, teoretizovani, "sneni" (fantazirovani) jsou zakladnimi prvky tvoriveho mysleni.

Tvorive reseni problemu je cinnost, ktera se da velmi spatne terminovat a motivovat financni odmenou.

Nemuzeme si prat nic lepsiho, nez aby reseni problemu bylo pro resitele hrou, kterou vykonava se zaujetim a pro poteseni.

Tabu - posvatne, nedotknutelne predmety nebo jevy (e.g. obnazovani se na verejnosti...). Poruseni subordinace a prekroceni predpisu za cilem osobniho prospechu na ukor spolecnosti
je odsouzenihodne (zase kulturalni bariera ;-( ). Nekdy je vsak poruseni predpisu z celospolecenskeho hlediska vyssi prinos, nez jejich dodrzovani.
(preseknout Gordicky uzel, Kolumbusove vejce)

Emocionalni bariery
Strach z nekonformity - uzkost vyvolana predstavou jednani, ktere muze byt klasifikovano jako nevhodne, nebo nespolecenske a vest k odsouzeni a zesmesneni.

Strach z rizika - riziko neuspechu. I sebelepe pripraveny projekt muze selhat pusobenim nejakeho vedlejsiho jevu s nimz resitel nepocital.
Selhani noveho tvurciho navrhu muze byt kladeno za vinu jeho navrhovateli a pouzito proti nemu jako argument jeho neschopnosti, i tehdy, kdyz resitel sam na selhani vinu nema.

Strach z tazatelskeho postoje

  • "Neptej se blbe otazky."
  • "Ty jses ale nejakej zaostalej, ze ptas na tak trivialni veci."
  • "Je velice netaktni upozornovat na tento problem takovym zpusobem."
Strach z chaosu, z nejasnosti, viceznacnosti
Vse nove casto narusuje tradici (zabehnuty rad) nese prvky nejasnosti, stresu, konfliktu, bezradnosti...

Kognitivni bariery
Percepcny stereotyp - myslenkova a percepcni shemata prevzate v prubehu socializace. Umoznuje rychlou (orientaci) rekonstrukci smysluplneho celku, avsak nekdy za cenu znacne ztraty informaci, v nichz se mnohdy skryva neodhaleny problem nebo klic k reseni.

Nevyuzivani vsech dostupnych smyslovych podnetu
(e.g. Lepsie je raz vidiet ako sto krat pocut, ale inokedy je lepsie si raz poriadne sahnut ako sto krat vidiet ;-)
"Niekedy je raz si privonat a ochutnat lepsie ako si sto krat sahnut."
Kinesteticky analyzator (Vestibularny aparat) se casto podcenuje, ale staci si trochu vypit (C2H5OH) a uz je veselo ;-)

Neschopnost nahlizet na problem z ruznych hledisek
Resitel pristupuje k problemu z hlediska vlastniho zajmu, zajmu spolecnosti, kterou byl resenim problemu poveren. (eg: Architekt divadla - technicke, ekonomicke, ucelne reseni
vyhovujici jak divakovi (telesne postizenemu), herci, hudebnikovi, uklizecce, pozarnimu technikovi, ale napr. nevyhovujici subhumannim tvorum jako mysim, mravencum...).
(mobilni operatori vs zdravi, zvykacky vs zdravi, auta vs zivotni prostredi)

Stereotypni tendence se projevuji i v mysleni - prvni chybou byva nepresne vymezeni problemu.
Muze se stat, ze prvotni informace nepostihuje skutecne jadro problemu, ale jenom jeho napadnejsi, ale mene podstatne slozky => tato formulace stezi povede k dobremu reseni.

Prilis uzke vymezeni problemu muze take omezovat prostor k reseni.
(napr.: "Jak zajistit vcasnou dochazku na pracoviste?", se muze rozsirit na:

  • "Jak dosahnout efektivniho vyuzivani pracovni doby?",
  • "Jak zvysit pracovni motivaci?",
  • "Jak zvysit efektivitu prace?"...)
i.e.: "...cim vyssi je uroven obecnosti formulace problemu, tim sirsi dopad a zaroven vetsi ucinek ma reseni, ktere z ni vyplyva."
Ovsem prilis obecne a nekonkretni reseni muze byt v dane situaci nerealizovatelne => hledani alternativnich formulaci k analyzovanemu problemu

Stereotypni symbolizace problemu
Verbalni, vizualni, maticova (rovnice C = 1 + C/2)
Pro reseni komplexnich problemu je nutne KOMBINOVAT vice symbolickych soustav. Vedle verbalnich a matematickych symbolu je vyhodne pouzit ruzne modely (Symulink),
schemata, nacrtky, a vedome vyuzivat predstav ruznych smyslovych modalit.

Fixace Mysleni
Fixace mysleni je stereotyni tendence, ktera predstavuje nejvyraznejsi kognitivni berieru tvoriveho mysleni. Casto se jedna o NEGATIVNI vliv z PREDCHOZI skusenosti, ktera ztezuje
reseni problemu vyzadujicich PODSTATNOU zmenu nazirani.

Fixace mysleni a) Funkcni fixace
Obvykle pouzivani predmetu v urcite funkci (teplomer, stopky)

Fixace mysleni b) Fixace metod reseni
Tendence pouziti stejneho "osvedceneho" postupu pro reseni typoveho prikladu, muze bud' neprivest k cili vubec, nebo spusobit znacnou okliku.
Tato fixace brani k nalezeni efektivnejsi cesty a nelze ji odbourat vedomym usilim.

Prekonavani barier
K prekonavani barier tvoriveho mysleni muze nekdy pomoct uz jen uvedomeni jejich existence. Vetsinou je vsak jejich pusobeni natolik silne, ze
dobra vule muze nestacit. Podporovat tvurci mysleni lze: upravou prostredi (zvlaste socialniho klimatu), usnadnenim procesu tvorby a rozvijenim tvurciho potencialu.

Socialni klima
Konkurencni, kooperativni, synergicke :-) Styl rizeni kolektivu: demokraticky, liberalni, autokraticky.

Role vedouciho pracovnika
Pusobit v hierarchii smerem nahor i nadol. Nadol - vedouci pracovnik duveruje svym podrizenym. Odmenuje uspechy spise nez by trestal neuspechy.
Nahor - jasna koncepce cilu, taktne a ucinne jednani s lidmi, schopnost ziskat je pro svoje plany.

Neformalni autorita, zalozena na schopnostech vedouciho pracovnika a jeho vlastnostech a vysledcich jeho prace.
Formalni autorita vyplyvajici z jeho postaveni.

Techniky Facilitace (usnadneni tvurciho procesu)
Progresivni abstrakce, brainstorming, synektika, hodnotova analyza, metodika TRIZ/ARIZ.

Rozvijeni tvurciho potencialu

  1. Odborne predpoklady - vedomosti (odborne vzdelani a zkusenost s praxi)
  2. Obecne tvurci predpoklady - komplex individualnich dusevnich dispozic, ktere umoznuji uspesne prekonavani prekazek v tvurci cinnosti bez ohledu na profesni specifika.
    1. Somaticke predpoklady - fyziologicke predpoklady (e.g.: ostrost zraku, hudebni sluch, jemna motorika, optimalni fyzicka kondice, KTERA ovlyvnuje dusevni stavy dulezite pro tvurci cinnost.
    2. Moralni a eticke predpoklady - svetovy nazor jedince, jeho postoje, hodnotova orientace, moralni kodexy a dlouhodobe cile.
    3. Dovednosti - dusevni predpoklady v urcite konkretni cinnosti (e.g.: musi to mit rad)
    4. Schopnosti -
      1. dusevni kvality e.g.: otevrenost, plynulost, pruznost, puvodnost, dezintegrace, integrace.
      2. dusevni procesy e.g.: vnimani, mysleni, intuice, imaginace, pamet, pozornost, konani.
      3. tvurci schopnosti jsou kombinace predchoziho e.g.: otevrenost vnimani, pruznost mysleni, puvodnost imaginace...
    5. Osobitni vlastnosti
      Trvale charakteristiky jedince odrazejici jeho typicke vzorce chovani, reakce v urcitych situacich a charakteristickou
      dynamiku prubehu dusevnich procesu a deju. Povahove rysy tvoriveho jedince jsou:
      1. Nezavislost (Autonomie) - critical thinking, schopnost odolavat socialnim tlakum, prekonavani socialnich barier pri koncepcni praci.
      2. Sebekontrola (Autoregulace) - dosazeni dlouhodobych cilu prostrednictvim sebevychovy a seberozvoje. Ucelna distribuce a vyuziti sily a energie v souladu se stanovenymi cili a umoznuje prekonavani momentalnich neuspechu.
      3. Bezprostrednost (Imediativita) - prekonavani spolecenskych barier tvurciho mysleni(SBTM) na nevedome urovni. Muze se projevit jako nedostatek spolecenskeho taktu, pokud neni vyvazena vedomou autoregulaci.
      4. Vnimavost (Reflektivita) - otevreny zpytavy vztah ke svetu, tendence vsimat si, poznat, pochopit, objevit, prijit veci na kloub, a tvorive reagovat na spolecnosti zadane ukoly. Usnadnuje prekonavani nekterych kognitivnich barier.
      5. Promenlivost (Variabilita) - dynamicka sire a pruznost osobnosti. Vhodne uplatneni ruznych i protichodnych osobnostnich rysu, podle situace. Umoznuje akceptovat a chapat protiklady i logicke rozpory a prekonavat stereotypy. Je jakousi dialektikou vedomi, ktera je predpokladem konstruktivni tvurci desintegrace. (The complementary qualities of character - strong vs brittle (glass, psychics))
      6. Cinorodost (Dynamogenie) - aktivujici motivacni charakteristika vyvolavajici a udrzujici aktivitu jedince. Projevuje se prebytkem sily a energie, zene cloveka z jedne cinnosti do druhe. Je motorem tvurci prace.
      7. Tvurci zaujeti (Predilekce) - citova vazba k tematice problemu, kladny vztah k tvurci praci. Obsahuje i touhu po poznani, pretvareni sebevyjadreni.
      8. Prubojnost (Assertivita) - smelost, tendence k sebeprosazeni potrebna k prekonani barier pri realizaci a prosazovani vysledku tvurci prace. Nejen nova myslenka, ale i jeji tvurce nebo nositel, byva predmetem kritiky a sikany.

Vyvoj osobnostnich charakteristik je urcovan vzajemnym pusobenim genetickych dispozic a vlivu prostredi a je ho tedy mozne rozvijet vychovou a ucenim.
Predpoklada to takove uceni, ktere smeruje na prvnim miste k uceni samostatneho mysleni a reseni problemu a teprve na druhem miste k predavani faktu.
Lze vyuzit ruzne kreativni programy, modelove problemy, invencni etudy a ruzne kultivacni cviceni zamerene na rozvoj urcite specificke oblasti tvurcich dispozic.
Osobnost se formuje diky vyberovemu vyhledavani, cilevedomemu ziskavani poznatku a zkusenosti a take diky sebevychove zalozene na poznani vlastnich nedostatku a prednosti.

Zkusenost ziskana v prubehu samotne tvurci cinnosti je nejlepsim zpusobem rozvijeni tvorivych schopnosti. (i cesta muze byt cil ;-)
Dodat energii na pocatku (zbehnout nasyp, taktika spaleneho lesa, trojsky kun, zamedzit strajky, revolty a demonstrace).